Ještě nikdy nebyly finance Francie tak beznadějné jako právě v oné době, Regent proto nařídil drastická opatření proti podvodným nájemcům daní, korupčním dvořanům a nesvědomitým státním úředníkům. Zdálo se však, že ban- krot království je neodvratný. Miliardové dluhy denně narůstaly, kupní síla peněz rapidně klesala a hrozil úplný hospodářský rozvrat.
Byla to situace jako stvořená pro Johna Lawa, a ten byl také ochoten jí využít. Jeho teorie počítala s vydáním neomezeného množství papírových penčz, krytých půdním fondem. Papírové peníze měly uvalit obrovskou hypotéku na veškerý pozemkový majetek. Že tyto pozemky byly namnoze již značně předluženy, nepovažoval Law za překážku k uskutečnění své teorie. Tento fantastický inflační plán byl ovšem jen zdánlivě na prvním místě jeho plánů vůbec, Nesmírné hráčsky spekulativní transakce mu byly zřejmě ještě bližší. Poté co mu francouzský regent v roce 1715 udělil koncesi k zřízení „Soukromé cedulové banky“ pod státním dozorem, zahájil John Law operace hned po několika kolejích. Roku 1717 založil obchodní společnost „Compagnie d'Occident“, která byla obdařena královskými výsadami a jako „Mississippi Company“ hájila finanční zájmy francouzského majetku v Severní Americe. Jako „Compagnie des Indes“ dostala společnost nesmírně cenný tabákový monopol. Oklikou získal Law pak prostřednictvím svých finančních společností všeobecný nájem daní, mincovní právo a správu státních příjmů.
Takovým soustředěním obchodního kapitálu zmocnil se nyní Angličan John Law of Lauriston téměř neomezené nadvlády nad veškerým národním hospodářstvím francouzského království. Nikdy předtím nebyla taková moc sjednocena v rukou jednoho muže. Ani „Král Slunce“ ji neměl v takovém rozsahu. Bankovní dům „Bangue Générale“ založil Law ve svém vlastním domě na náměstí Louis-le-Grand.
Nyní vlastně teprve začíná gigantická činnost regentova chráněnce, který si dovedl tím, že obstarával stále nové a nové finanční prostředky, svého pána naprosto podřídit. Koncem roku 1717 se v Paříži naskytl ke koupi obrovský diamant, známý pod jménem „Pitt“, který našel otrok Velkého mogula, ukradl ho a prodal jednomu Angličanovi. John Law obstaral jedinečný drahokam vévodovi Filipu Orleánskému; vévoda, který nebyl schopen zaplatit ani zlomek úroků ze svých dluhů, koupil diamant za dva milióny liber.
Lawovy finanční transakce běžely na vysoké obrátky, v mnoha oblastech a mnohými cestami. V podstatě vycházely všechny ze systému „sněhové koule“. Prodával akcie nejrůznějších státních společností za stále vyšší ceny, které Přizpůsoboval znehodnocování peněz, narůstajícímu stále novými emisemi papírových bankovek, Milióny, které dlužil, splácel výtěžkem znehodnocených nových dluhů.
Ještě nikdy nebyly finance Francie tak beznadějné jako právě v oné době, Regent proto nařídil drastická opatření proti podvodným nájemcům daní, korupčním dvořanům a nesvědomitým státním úředníkům. Zdálo se však, že ban- krot království je neodvratný. Miliardové dluhy denně narůstaly, kupní síla peněz rapidně klesala a hrozil úplný hospodářský rozvrat.
Byla to situace jako stvořená pro Johna Lawa, a ten byl také ochoten jí využít. Jeho teorie počítala s vydáním neomezeného množství papírových penčz, krytých půdním fondem. Papírové peníze měly uvalit obrovskou hypotéku na veškerý pozemkový majetek. Že tyto pozemky byly namnoze již značně předluženy, nepovažoval Law za překážku k uskutečnění své teorie. Tento fantastický inflační plán byl ovšem jen zdánlivě na prvním místě jeho plánů vůbec, Nesmírné hráčsky spekulativní transakce mu byly zřejmě ještě bližší. Poté co mu francouzský regent v roce 1715 udělil koncesi k zřízení „Soukromé cedulové banky“ pod státním dozorem, zahájil John Law operace hned po několika kolejích. Roku 1717 založil obchodní společnost „Compagnie d'Occident“, která byla obdařena královskými výsadami a jako „Mississippi Company“ hájila finanční zájmy francouzského majetku v Severní Americe. Jako „Compagnie des Indes“ dostala společnost nesmírně cenný tabákový monopol. Oklikou získal Law pak prostřednictvím svých finančních společností všeobecný nájem daní, mincovní právo a správu státních příjmů.
Takovým soustředěním obchodního kapitálu zmocnil se nyní Angličan John Law of Lauriston téměř neomezené nadvlády nad veškerým národním hospodářstvím francouzského království. Nikdy předtím nebyla taková moc sjednocena v rukou jednoho muže. Ani „Král Slunce“ ji neměl v takovém rozsahu. Bankovní dům „Bangue Générale“ založil Law ve svém vlastním domě na náměstí Louis-le-Grand.
Nyní vlastně teprve začíná gigantická činnost regentova chráněnce, který si dovedl tím, že obstarával stále nové a nové finanční prostředky, svého pána naprosto podřídit. Koncem roku 1717 se v Paříži naskytl ke koupi obrovský diamant, známý pod jménem „Pitt“, který našel otrok Velkého mogula, ukradl ho a prodal jednomu Angličanovi. John Law obstaral jedinečný drahokam vévodovi Filipu Orleánskému; vévoda, který nebyl schopen zaplatit ani zlomek úroků ze svých dluhů, koupil diamant za dva milióny liber.
Lawovy finanční transakce běžely na vysoké obrátky, v mnoha oblastech a mnohými cestami. V podstatě vycházely všechny ze systému „sněhové koule“. Prodával akcie nejrůznějších státních společností za stále vyšší ceny, které Přizpůsoboval znehodnocování peněz, narůstajícímu stále novými emisemi papírových bankovek, Milióny, které dlužil, splácel výtěžkem znehodnocených nových dluhů.