1918, 30. květen Pittsburská dohoda o spojení Čechů a Slováků
v samostatné republice Představitelé slovenských a českých organizací v Americe, aby čelili agitaci proti jednotě Čechů a Slováků, podepsali s T. G. Masarykem u příležitosti jeho návštěvy o Pittsburgu Pittsburskou dohodu, kterou se schvalovalo spojení Čechů a Slováků v samostatné demokratické republice, v níž bude mít Slovensko vlastní administrativu a sněm. Podrobná konkretizace podoby československého státu byla ponechána na rozhodnutí pravoplatných zástupců.
Československá vládní buržoazie využila skutečnosti, Že smlouva byla uzavřena „„oětšinou mezi občany americkými““, a po osvobození ji nerealizovala s odůvodněním, že jde 0 „„jeden z četných programů zahraničních““, který má jen ,,cenu historickou“
Predstavitelia slovenských a českých organizácií vo Spoj. Štátoch Slovenskej Ligy, Českého Národného Združenia a Zvázu Českých katolíkov porokovali za pritomnosti predsedu Česko -Slovenskej Nár. Rady,
prof. Masaryka, o česko -slovenskej otázke a o našich posavádnych programových prejavoch a uzniesli sa nasledovne:
„Schvalujeme politický program usilujúci sa o Spojenie Čechov a Slovákov v samostatnom štáte z Českých Zemí a Slovenska.“
„Slovensko bude mať svoju vlastnů administratívu, svoj snem a svoje súdy.““ „Slovenčina bude úradným jazykom v škole, v úrade a vo verejnom živote vóbec.“ |, „Česko-slovenský štát bude republikou, jeho Konštitúcia bude demokratická.““ „Organizácia spolupráce Čechov a Slovákov vo Spoj. Štátoch bude podla potreby a meniacej sa situácie, pri spoločnem dorozumení, prchibená a upravená.“
„Podrobné ustanovenia o zariadení česko-slovenského štátu ponechávajů sa oslobodeným Čechom a Slovákom a ich právoplatným predstavitelom.““
Text Pittsburské dohody převzat z přílohy k dopisu T. G. Masaryka předsedovi vlády Tusarovi z 5. února 1920, v němž zdůvodňuje nedodržení smlouvy:
„I zákony vykládají se z poměrů, z nichž vznikly, a hledá se ve slovích úmysl zákonodárcův. Stejně musí se vykládat československá dohoda, uzavřená v Pittsburgu za mé účasti dne 30. května 1918. Představitelé slovenských a českých organizací amerických usnesli se na této dohodě, aby čelili agitaci proti jednotě Slováků s Čechy; smlouva je učiněna myslím že většinou mezi občany americkými.
Program pittsburský je jeden z četných předrevolučních programů zahraničních. Má svou cenu historickou. .
Smlouva Pittsburská je uzavřena mezi Slováky a Čechy, a kdyby vůbec mohla platit, jistě by platila jen tenkrát, jestli by obě strany ještě o obsahu souhlasily,
Ve smlouvě samé na konci se říká, že podrobná ustanovení o zřízení československého státu ponechávají se osvobozeným Čechům a Slovákům a jejich právoplatným představitelům; to bylo řečeno proto, že Čechové a Slováci na pittsburské schůzi dobře věděli, že, zejména občané američtí, nemají práva rozhodovat o definitivním zřízení československého státu.
Zástupcové Čechů a Slováků ve všech svých projevech Pittsburské smlouvy se proto také nedovolávají. Právoplatní zástupcové Slováků na shromáždění v Lipt. Sv. Mikuláši 1. května 1918 vyslovili se pro utvoření jednotného státu československého již před smlouvou Pittsburskou; po této smlouvě v témž duchu usnesla se Národní rada ve Sv. Martině dne 30. října 1918. Od té doby poslancové slovenští v Národním shromáždění složili přísahu věrnosti republice a Tusarova vláda prohlásila v souhlase se slovenskými poslanci za svůj úkol sjednocení zákonodárství a správy v celé republice.“
Oba dokumenty jsou uloženy ve Státním ústředním archívu ve fondu Prezidium ministerské rady, S 569/1920.