Obecní úřad není ve smyslu čl. 79 odst. 1 Ústavy ČR (ve spojení s odst. 3 citovaného článku Ústavy) tzv. správním úřadem. Správním úřadem je pouze orgán moci výkonné (orgán státu), nikoliv orgán
územního samosprávného celku (obce nebo kraje).
Z právního hlediska nelze zaměňovat pojmy »obec« a »obecní úřad«. Obec, jakožto základní územní samosprávný celek (čl. 99 Ústavy ČR), je veřejnoprávní korporací (právnickou osobou veřejného práva), tj. disponuje právní subjektivitou (způsobilostí k právům a povinnostem).
V souladu s $ 2 odst. 1 obecního zřízení vystupuje obec v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec je subjektem veřejné správy (stejně jako např. stát), zatímco obecní úřad, jakožto jeden z orgánů obce, představuje vykonavatele veřejné správy, který není nadán právní subjektivitou (stejně jako například ministerstva nebo jiné správní úřady, organizační složky státu).
Obecní úřad jako orgán obce nemá způsobilost vystupovat v občanskoprávních vztazích svým jménem, samostatně nabývat práva z právních vztahů ani mít odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, což výslovně potvrdil ve svém usnesení Nejvyšší soud ze dne 25. srpna 2009, sp. zn. 25 Cdo 5532/2007. V právních vztazích tedy vystupuje vždy »obec« (například jako účastník smluv )
Obecní úřad představuje takový orgán obce, který má administrativní charakter (na rozdíl od zastupitelstva, rady či starosty, které jsou orgány obce povahy politické). Vykonává především přenesenou působnost (delegovanou státní správu), která je obci svěřena, s výjimkou té, která je svěřena jiným orgánům obce. Vedle toho plní některé úkoly v samostatné působnosti, byť rozhodování o otázkách samostatné působnosti náleží primárně zastupitelstvu a radě, v menší míře starostovi.
Převzato z deníku moderní obec, Jan Břeň. Zkrácena verze.