Kontribučenských fondů na Moravě je asi 400 v úhrnné sumě ca. 22 milionů Kč, což bylo do nedávna absolutně více než v Čechách a relativně ovšem daleko více. Kdežto v Čechách připadá na jeden soudní okres ca. 93.000 Kč ze základního jmění býv. kontribučenských fondů, na Moravě přes 300.0% Kč. Nesmíme zapomenouti, že reservní fondy v Čechách činí ea. 40 milionů kč, kdežto na Moravě pouze ca. 3 miliony. Leč i po této korrektuře je situace na Moravě příznivější, poněvadž na jeden okres připadá na Moravě ca. 350.000 Kč a v Čechach pouze ca. 280.000 Kč. Při tom musíme vziti za kcrrekturu jednak malou možnost tvoření reservních fondů na Moravě, jednak menší territoriální rozsah a tak můžeme přijíti k číslici ca. 1U millionů větší na Moravě, totiž s takovým číslem možno počítati, uvedeine-li obě na základnu ekonomického využití fondů těchto po způsobu českém, t.j. možno počítati pro Moravu se zakladnou ca. 490.000 Kč na okres, t. j. ca. o 100% více než v Čechách. Leč posune se ještě ve prospěch Moravy, když připočítáme k těmto fondům i jmění kontribučenských spořitelen. Tolik podotýkám pokud jde o základnu této úvahy.
Úkolem této úvahy je zodpověděti na otázku. jakým způsobem mohly by se dosavadní kontribučenské fondy proměniti v peněžni ústavy podobné okresním hospodářským záložnám v Čechách.
Část prvá.
“ Právní povaha kontribučenských fondů. "
Kontribučenské fondy na Moravě jsou zbytkem starých patrimoniálních dob. Základem svazku patrimoniálního bylo rozdělení půdy v rustikál a dominikál. Rustikál byl rozdělen v selské a chalupnické usedlosti, které se skládaly z podstaty pozemkové (nedělitelné) a vedlejších pozemků oddělitelných a v dílcích zcízitelných (walzende Grůnde). S rustikálními usedlostmi spojena byla různá reálná břemena, která vyvazením v roce 1848 byla zrušena. S usedlostmi těmi spojena byla různá práva, tak najmě ke společnému užívání určitých pozamků, s čehož se vyvinul jednak obecní statek, jednak singularistické jmění, anebo služebnosti na obecním jmění.